SKI DUBAI - LYŽAŘSKÁ HALA V POUŠTI
SKI DUBAI - LYŽAŘSKÁ HALA V POUŠTI
Na sklonku minulého roku proběhla světem informace, že své turnikety otevřela nová – největší lyžařská hala na světě. Pikantnost celé věci dovršila skutečnost, že ona hala byla vystavena v kraji, kde ještě nedávno vládly pouštní duny a nehostinné vše spalující slunce – v Dubaji. Co myslíte, nemají pak redaktoři SNOW za povinnost sbalit kufřík a vyrazit do Perského zálivu, aby trochu učesali nezralé mínění českého lyžařského lidu? My jsme si odpověděli ano a jednu ze služebních cest nasměrovali právě tam.
Dubaj – skladiště kuriozit
Dubaj je jeden ze sedmi stáních celků tzv. emirátů, kteří tvoří federaci známou jako Spojené arabské emiráty. Dubaj je také metropole emirátu Dubaj, město, jehož obdobu nenajdeme na celém širém světě. Pakliže někdo mluví o tom, že jede do Dubaje, míní tím na 99 % právě metropoli emirátu. Jen málokdo se vydá za hranice města, tam začíná nezúrod- něná poušť a skokem mizí fragmenty moderní civilizace.
Dubaj je stále častějším cílem turistů. Fascinuje až hypnotizuje všechny, kteří se o ní něco víc dovědí. A jednou se dost možná stane jakousi Mekkou západoevropské civilizace, kam bude muset povinně zavítat každý, koho pohání spíše
než víra zvědavost a kdo místo duchovního obsahu hledá unikátně komponovanou hmotu.
Dubaj je v současné době považována za největší staveniště světa. Povídá se, že v Dubaji je polovina všech stavebních jeřábů, které na světě existují. Ty se pod řízením levných děl- níků z Pákistánu a Indie podílejí na stavbách například: nejvyšší budovy světa – ta posune současný rekord o cca 300 metrů na cca 800 m výšky a je konstruována tak, že jí je možnost ještě případně zvýšit, kdyby jí náhodou někdo připravil o její primát; umělých rezidenčních ostrovů, z nichž tři mají v půdorysu tvar palem, jeden třeba mapy světa; podmořského hotelu, kam bude z pevniny jezdit podmořský vlak proskleným tunelem, všechny pokoje budou mít výhled do mořské hlubiny a na střeše bude umělá pláž s umělými mraky vyráběnými z páry!!! A tak dále až k takovým pošetilostem, jako je třeba nejvyšší stožár světa. Největší lyžařská hala – byť v poušti, pak v daném kontextu tvoří jen přirozený střípek, který vůbec nevybočuje z normálu.
Ski Dubai
Co všechno se vejde do haly? Tak třeba čtyřsedačková lanovka s přestupní stanicí a další nezávislá poma. Snowpark a umělá alpská restaurace s terasou. 400 metrů dlouhá sjezdovka a oddělený cvičný svah. A další atrakce pro ty, kdo si doposud netroufnou na lyžařskou výuku a potřebují se nejprve důkladně seznámit se sněhem. Takových není na Středním východě vůbec málo.
Do zimní arény se totiž zdaleka nechodí jenom lyžovat. Každý, kdo se chce dotknout sněhu, což je pro mnohé místní návštěvníky vůbec poprvé v životě, může uhradit nižší vstup do zóny zvané Snow park. Dospělého přijde na 300 korun, dítě malinko levněji, přičemž v ceně je zahrnuto půjčení zmíněného kabátce, přilby pro děti, kdo chce může dostat kalhoty a nezbytností pro každého jsou boty a případně ponožky. Nedivme se, největší zima, kterou obyvatelé oblasti zažijí, je v zimě přes den kolem dvaceti, v noci pak kolem patnácti stupňů Celsia. A když navštíví sněhovou arénu v letních měsících, čeká je teplotní rozdíl přes padesát stupňů!
Snow park nabízí různé atrakce – klouzačky, iglů, prolézačky… Je to první krok pro vznikající mladou arabskou lyžařskou základnu. Poté už se hlásí o slovo lyže. (Kdoví, co můžeme od arabského lyžování očekávat, Dubaj je dnes například se dvěma svými umělými kluzišti členem Mezinárodní federace ledního hokeje – byť prozatímním). Celodenní skipas na lyžařský svah vyjde na cca 1300, dvojhodinový pak na asi 800 korun. V ceně je samozřejmě vedle oblečení i výbava na lyžování nebo snowboarding.
22,5 tisíce čtverečních metrů plochy (tři fotba- lová hřiště), 400 metrů délka, 80 metrů šířka, 60 metrů převýšení, šest tisíc tun umělého sněhu…
Sedačka vede středem haly a její mezistanice rozděluje sjezdový prostor na dvě tratě. Ta po vnějším oblouku haly je mírnější, ta uvnitř, kde je boční stěna haly přilepena k centrální budově, je prudší. Prudký úsek není nijak dlouhý a pro naše podmínky ani nijak strmý – asi akorát tak na to, aby umožnil jet dynamicky smýkaným obloukem. Mezistanice trošičku snižuje přehled na celé trati, což může ubrat na atraktivitě pro carvery - trať je zbytečně členitá a také zatáčka není pro delší rytmickou jízdu vhodná. Třeba takové carvingové závody by se tu konat nemohly. Větší radosti by zde nalezli freestyleři, u stěny haly je navezen sníh a tvoří jakousi quarterpipe čili půlku u-rampy, ve svrchní části je několik railů a boxů a průběžně po celé délce trati se schovává několik skoků, z nichž největší jsou pro veřejnost uzavřeny. Podél vnitřní stěny vede doprovodná poma, která pomáhá při špičkách. Těmi jsou víkendy (čtvrtek a pátek) a svátky a prázdniny. Není prý výjimkou, že zájem o halu je takový, že se musí zastavit další prodej vstupenek.
Kdo jste kdy lyžoval v hale, asi víte, že to není jako venku. Ani v té dubajské hale si plnohodnotně nezalyžujete, ale důvodů proč jí navštívit se najde dost – alespoň pro ty, které osud na Střední východ přinese. Zapadá do mozaiky atrakcí a paradoxů, kulturních i věcných. Poodhalí stejnou dětskou podstatu na oko velevážených arabských návštěvníků. Ukáže technické i obchodní možnosti moderního lidstva. Dokáže, že lyžování je sport, který se prosazuje nehledě na kulturní příslušnost. A je to i cenný skalp - prostě si budete moci říct: lyžoval jsem v Dubaji, v největší lyžařské hale světa.
V Dubaji učí arabské klienty zejména Evropané a dokonce i Češi. A jak se tam dá sehnat pracovní poměr? „Šla jsem do office ve Ski Dubaj a dala jim svůj životopis“, vypráví jedna z českých učitelek, Lucie Prochazková. „Oni za dva týdny zavolali, přijď, chceš pracovat na částečný úvazek nebo na fulltime? Pak jsem dvakrát, ano celých dvakrát sjela svah a šla podepsat smlouvu…“ Autor | www.snow.cz Zpět